Jak sme draka najebali

---

Tož, byli sme raz z partijou na akci. Už ani nevim, co sme hledali, koho honili nebo chtěli očorovat, ale to je fuk, bo se nam to nepovedlo. Vracime se z lesa do tabořiska, nasrani, bo to nevyšlo, a najednou, co to kurva nevidim na obloze – drak. Maly, ale drak, si tam lice a miři akurat tam, kaj sme měli tabor. Tož sme tam pro sichr nakvaltovali, jak to enem naše nožiska dokažou v lese, což neni moc rychle, bo nejsme nějaci zasrani elfi, a lezem z lesa akurat abysme viděli, jak drak objevil naše tabořisko. A spolu z nim jedneho cypa, už si ani nepamatuju, jak se jmenoval, bo z nami byl kratce, kery ho hlidal. Rano nam tvrdil, že je mu chujovo, ma sračku a choleru a kdovi jakou cypovinu si ešče vymyslel, tož sme ho nechali, ať tabor hlida, bo to kdosi robit musi, dyby přišla jakasi partija rabijatu a chtěla nam ho vybrabčit.

Ha, fčil sem si vzpomněl. Šurynson se ten cyp jmenoval.

Pobihal sem a tam, bo na sračku a fšecky ty moribundusy najednou zapomněl, aj dyž se trochu motal, a furt řval na draka, co si ho zvědavě z oblohy prohližel, kdejake uražlive cypoviny o jeho matce. Teho draka myslim. Tak trochu škoda, že aji ta drakova matka nedorazila, bo to by sem rad viděl na vlastni oči, jak robi to, čim ji vyhrožoval.

Šurynson, cyp zasrany najebany, kdyby hubu držel, tož se nemuselo nic stat. Mali draci su zvědavi, ale věčinou si trufaju tak akurat na ofcu nebo jine hovado. Ale jak naň ten cyp vřiskal, drak se nasral a naletěl na něj. Naštěsti měl asi hlad, nebo možna oheň šetřil, bo misto aby cele tabořisko spalil, tak enem zkusil teho tlusteho cypa sežrat. Naletěl naň z rypakem rozevřenym až to muselo bolet, ale ten tlusty cyp se motal jak elf co si čuchnul k pivu, a tak se ještěrak netrefil a malem nam vybagroval skrz tabor zakop.

V tu chvilu už sme se krčili za stromami a přemyšleli, co budeme kurňa robit, bo na draky sme moc vybaveni nebyli, ani na take male pazgřive. Bylo nas par trpasliku a jeden vyžrany hobit, a s našou vybavou sme na větši dalku mohli tak akurat hazet nadavky nebo šutraky. Chlapi se aspoň začinali sazet, kolik drak bude potřebovat pokusu a esli se pobluje, až Šurynsona, co byl hrdy, že se nikdy nemyje, fakt zežere.

Drak zrobil druhy nalet a za mnou se ozvalo nadavani, bo cypum, co si vsadili, že aspoň tři pokusy, bylo jasne, že prohrali. Šurynson, cyp jeden, misto aby uhnul, enem stal a ukazoval drakovi oba fakače, jako by si myslel, že je to jakesi ochranne kuzlo.

Akurat tym drakovi pomohl, bo mu lip vkluzl do tlamy, možna ho tak akurat polechtal na mandlach. Ještěrak se odrazil tlapami od země, vratil se do luftu a spolknul cypa jak ja cely nakladany hermelin, dyž si nechcu zbytečně špinit zuby, bo sem si jich minuly tyden musel vyčistit.

Drak zakružil sem a tam a chvilu pohazoval rypakem a polykal, až mu Šurynson bezpečně skončil v bachoru. My sme se furt schovavali v křovi a dufali, že fčil dračisko do řyti poleti, bo sme fakt neměli nic, čim takeho okřidleneho šupinateho ocasa sundat z luftu, ale najednou dorobil kolečko a na moment zapomněl křidlami mavat a zatvařil se, jak kdyby ho kdosi nabral zezadu. Odfrknul si, až se trocha ohňa vyvalilo, z huby aj z nozder a přisahal bysem, že aj z uši. Ale jak furt nemaval křidlami, začal padat a malem se na stromy napichl. Až dyž ho smrk jakysi po břichu přetahl, vzpomněl si, co musi robit a pak chvilu lital sem a tam jak najebany netopyr. Do teho občas oheň chrlil, nejdřiv enem hubou, ale pak aj řyťou, no kurva, to bylo, jak ohňostroj na festivale, zvlašť jak mu z dupy vyletěla velka bublyna ohňa! Sme se tomu fšeci lochali, co lochali, řvali smichy jak tenkrat, dyž si Olyn Olynson spletl barana z ofcou a dopadlo to tak, že by ho dotrtkal aji bača, dybysme se neslitovali a nezachranili jich. Oba, aj teho baču, před tym svinstem, co cyp Olyn chytil od trolli kurvy v jedne dědině.

Špatně se to popisuje, ale strašliva prdel to byla. Však aj ti, co si vsadili, že drak Šurynsona vybluje hned, se chechtali.

Bylo jasne, že drak je najebany jak dělo, bo cypa ožraleho sežral a nebyl na to zvykly. Rychle bylo jasne, jak je možne, že je najebany až tak moc, bo zatimco se ostatni enem chlamali, ja, tež sem se přitom lochal, sem rychle tabořisko přejel očiskami a zjistil, že cyp misto aby hlidal, vychlemtal posledni sud s pivem aji všechny flašky pro připad nouze. Měl v tu chvilu štěsti, že ho drak zhltnul, bo ja bysem mu možna zrobil aj horši věci.

Zatimco sem držkoval, drak nevybral zatačku, rozjebal se o jednu vyšši borovicu a mrdl sebou na zem kusek od našeho tabořiska. Nalamal při tom dřeva, že sme pak měli na dva dny na grilovačku a ani sme sekery nemuseli tupit.

Tož chvilu sme na něj čučeli, jak tam leži, chropti a cosik blaboli. Ja, bo sem byl komandyr našej partije, sem opatrně vyrazil v čele za drakem a povidam mu: „Ty, drak, sviňo šupinata, tys nam kamoša sežral. Ale bo to byl cyp najebany, co nas o chlast okradl, tak ti to odpustime. Ale co to tu kurva dělaš, že se po zemi jak želva vališ?“

Drak si škytnul, pak si prdnul, až borovica za nim začala hořet. Chlapi ju šli radši hned hasit, zatimco drak čuči na mě, oči se mu kutaleju sem a tam a pak povida: „Vy jste trpaslíci?“

„Tož kurňa, jasne že sme. Vypadame snad jak elfi?“

„A co tu děláte? Já myslel, že trpaslíci makají v šachtě.“

„My sme strašlivi zboj…kurvááájz!“ začal cyp Olyn vedle mě, ale nakopl sem ho včas do kolena, až zaryčel jak poplašna syrena.

Drak naň zmateně zamžural a ja, bo sem načelnik nejen kvuliva temu, že největši klobuk mam a nejdrsnějši v boji sem, ale tež bo mi to rychle pali a mozek mam v hlavě aj na jine věci, než aby sem mu mordoval jednu buňku za druhou špatnou kořalkou, sem se do něj pustil.

„Zbokurvaz,“ povidam drakovi. „Zbor ku rekonvalescenci vachrlateho zdravi. Zme v ramci fyskultury turu podnikli, abysme se čerstveho luftu nadychali, tež možna jakesi boruvky nasbirali, než se vratime farat na šachtu.“

„A vy trpaslíci jste všichni takoví?“

„Jaci?“ ptam se ho.

„Mně je z něj ňák divně,“ povida drak, mžoura na mě a olizuje si hubu. „Ale dobré to je. To jste všichni takoví?“

V tu chvilu sem radši o krok odlezl a povidam mu: „Ne, cype. Sežrals najebaneho, tak si sam fčil jak dělo.“

„A nemůžete se ještě některý najebat? Mně to chutná, ale dal bych si ještě,“ povida drak, šulin šupinaty.

„No to my bysme se radi najebali,“ posteskl sem si naprosto pravdivě. „Ale ten cyp, cos ho sežral, fšecko vypil. No skoro fšecko. Suši ti po něm huba, co? Dej si tu, to ti bude chutnat.“

A vytah sem nuzovu flašku z vodkou, co sem měl u sebe pro připad osobni nouze. Předposledni, bo pak už mi zbyvala enem ta pro kryzove nebo krysove nebo jakekoli jine nouze, co by sem si sam netrufnul do sebe lupnut jen tak. Ostatni na mě čumi, co sem to za cypa, že do ještěrky chlast liju, ale ja sem měl plan. Odšpuntoval sem ju a nabidnul mu.

Drak mi malem ruku uhryz, cyp jeden, popad flašku, zachrupal, spolkl, škytl, až mu z rypaku pak jiskřiček vyletělo a malem mi fusiska zapalilo.

„Dobré. Ještě.“

„Povidam ti, cype, nemame. Museli bysme do knajpy, kus tady tamhle jedna je.“

„A tam to mají taky?“ Drak se zamyslel a zkusil nastartovat, ale jak maval enem jednim křidlem a motal se, akurat do stromu hlavou najebal a polamal ho.

„Cype, co ty bys v knajpě robil, aj kdybys litat mohl?“ obořil sem se na něj. „Však si moc velky, aby ses tam vlezl, aj kdyby tě tam pustili.“

„Bych ji spálil a pak to dobré vypil,“ povida drak po chvili přemyšleni a už bylo vidět, že začina třeščit oči, jak vodka zabirala.

„Cype,“ povidam mu. „Jak knajpu zapališ, chlast zhoři a hovno z teho. Že si to ty a bo mi připadaš jako spravny drak, tak bysem ti normalně navrhnul, že my ti tam skočime a par flašek doneseme, akurat nemožem, bo prachy nemame.“

„Cože to nemáte?“

„Prachy, cype. Penize. Zlato. Dybysme ho měli, tak netabořime na tuře v lese, ale ubytujem se v dědině.“

„Mně je to fuk. Já chci ten chlast, chutná mi to. Mám žízeň. Doneste mi nějaký, nebo vás všechny spálím!“ zkusil drak zahrozit, ale hlas mu přitem přeskakoval a divně se motal.

„Povidam, zlato nemame, cype! Nemame za ten chlast čim zaplatit!“

„Proč byste měli platit? Prostě jim to seberte!“

„To tam mame jako jit a kvuliva tvoji žizni je vyrubat? Vypadame snad, cype šupinaty, jak banda lupežniku?“

Byla to řečnicka otazka na draka, ne na cypy kolegy, ale jak sem to z huby vypustil, stačil sem Olyna znovu nakopnout, než se z už otevřene huby začal chlubit, že my sme ti nejdrznějši zbojnici celeho severu, a ostatni pochopili.

„No já nevím,“ začal drak, ale rychle sem ho přerušil.

„Hele, vy draci mate nory, že jo, a v nich kupy zlata a pokladu, že jo?“ povidam mu. „Ty si velky silny drak, tak jistě maš hromadu. A chlast je tu laciny. Za jeden kušček zlata nam daju par sudu a my se možem zjebat všici jak hovada. Bo s drakem sme ešče nechlastali a to nam nikdo neuvěři.“

Drak na mě neduvěřivě čučel a zamyšleně blekota: „Mám noru a v ní poklad. Je to tady kousek, ale já tam teď nedoletím a chci ten chlast hned!“

Povzdychl sem si.

„Tož, že si to ty. Čum, mam tu ešče jednu, fakt už posledni flašku…“ Vytah sem nuzovy absynth v tluste flašce a zamaval z nim. To už na mě chlapi fakt čučeli, jak kdybysem byl totalni cyp. „Ja ti fčil trocha naleju, ať ti zbytečně nesuši. Ale ty mi za to řekneš, kaj maš tu noru. A my pošlem tu teho, co jediny z nas neni trpaslik, ale hobit, aby ti tam vlezl a vzal kušček zlata. Nemusiš se bat, že by ti cosik pokradl, bo on je taky nedomrly a unese tak akurat na chlast. Ale rychly je, tak bude za chvilu zpatky a z hospody chlast dotahnem.“

Šulin šupinaty na mě čučel, a aj dyž byl najebany, viděl sem, jak mu v palici šrotuje, že nas chlast necha donest, a pak nas fčecky sežere, bo mu to šmakuje, a nikdo se nedovi, kaj ma noru, a tak povida, že jo, ale daj tu flašku.

„Bacha, bo tohle je silne,“ povidam. „To je absynth a ve specialnej flaške, ty fakt nechceš schrupat. Ja ti naleju, ale musiš pit pomalu, bo jinak ti zle bude.“

Opatrně sem mu nalil do chřtanu pořadneho frťana. Samozřejmě, že mu to akurat jazyk omočilo, ale olizl se a povida: „Dobré, dobré, silnější než to předtím! Ještě!“

„Pověz tu hobitovi, kde tu noru maš, a naleju do tebe zbytek, akurat fakt musime pomalu, ať ti není zle.“

Malem mi načasovani nevyšlo, bo sem podcenil, jak moc je drak už najebany a jak rychle ten absynth vylepšeny, co sem do něj lil, zabere. Huba se mu pletla, ale nakonec to dokazal popsat tak, že by aj cyp hobit pochopil, kaj ma hned jit, dyby to bylo v planu.

Dyž sem byl spokojeny, nalil sem do draka zbytek flašky a opatrně odstupil.

A popadnul hobita za rameno, bo ten cyp už se chystal noru hledat.

„Je mi nějak blbě,“ stačil si postěžovat drak a pak ho to chytlo. Škubnul sebou a začal sebou mlatit sem a tam. Tak trochu to vypadalo podobně jako to představeni, co předvaděl na obloze, dyž se motal sem a tam a chrlil oheň, ale fčil to robil na zemi a naštěsti až na prve jiskry mu z tlamy vyběhlo akurat par blitku.

„Sem ti povidal, že musiš pit opatrně, bo jinak ti bude chujovo,“ setřel sem ho po tem, co sem uskočil do strany, aby mě nepoblul. „Nechlastej, dyž to neumiš… ech, nemožu sa na tebe divat, jak se trapiš.“

A z tou hlaškou, co mě furt sere, že sem ju nevymyslel lepši, sem ho přetahl sekerou po dědkovi po rypaku a trefil přimo do oka.

Chlapi pochopili a nastala strašna rubačka. Chaoticka jak sviňa a nemožu vam ju přesnějc popsat, bo sme kolem něj litali a rubali ho fšim možnym, zatimco se borok drak svijel a vřiskal a bylo mu neskutečně chujovo. Možna sem měl ešče par minut počkat, až by ho to, co sem do něj sviňa nalil, rozjebalo tak, že už by se ani hybat nemohl, ale nekecal sem, když sem mu řikal, že se nemožu divat, jak se trapi.

Jediny, kdo by to možna mohl lip popsat, byl hobit, kery sviňa akurat postaval nedaleko, řehotal se a kybycoval. Enemže teho tež smich přešel, ale o tom až za chvilu.

Jedina scena, co si pamatuju fakt dobře, bylo, když už byl drak trochu narubany, ja sem mu zasekl sekeru do rypaku a snažil se ho tlačit do hliny, aby zeměgulu ryl jak červena myš, a zavřiskal sem: „Olyn, di doň zezadu!“

Myslel sem tym cosik ineho, než co ten cyp zrobil. Ani rači nechcu přemyšlat, co přesně měl v umyslu, dyž popadnul draka za ocas a zvednul ho, až mu přimo na dupu čučel, ale jak ocasem zapumpoval, konečně to v ještěrovi zabublalo tak fest, že začal chrlit ve velkem. Blitky hubou mě na bagančata a řiťou na Olyna… fšecko možně. Včetně naleptaneho Šurynsona obaleneho fšim možnym, což u teho cypa jeho osobni vuňu nijak nezhoršilo.

A tym už ten muj zpočatku spiš humorny přiběh konči, bo už zbyva enem smutny zavěr pro skoro fšecky zučastněne.

Draka sme urubali. Šurynson, co mu řyťou ven vylezl, to na nějaku kratku dobu aji přežil, byť o chvilu později chcipl na jinou cypovinu, co zrobil. A už to bylo smutne, bo se pak chlapi pohadali a porvali a aji mě chtěli profackovat kvuliva sazkam, bo na to, že cypa drak vysere živeho si nevsadil nikdo, a vinili mě, že kdybysem nebyl taka kurva, tak by vyhral aspoň kdosi.

A ano, byl sem velka kurva. Pro připad fakt zkurveně velke nouze mam, sviňacky ve špuntu sve extra nuzove flašky, pořadnu davku magickeho antabusu, elfum kdysi zčorovaneho. Pro připad, že by sem chtěl někdy kurva rychle vystřizlivět, nebo se aji z jakesi hnusne otravy zachranit, připadně to hodit do kohosi jineho. Dufal sem, že draka to dukladně vyjebe, bo antabus z chlastem naraz, to je fakt svinska kombinacija.

Kvuliva temu došlo aji na hobita, bo sem ho chtěl potrestat za to, že se enem lochal. Zjebal sem ho, že dyž se boja neučastnil, fčil pomože s uklizenim, ale kazal sem mu, ať prv zeřeže z draka kus masiska a okoštuje, esli se to da žrat.

Ukazalo se, že drači maso nasakle chlastem a antabusem, kery se svinsky rychle rozleze, se žrat dalo, a hobit, kery pochopitelně pořadně ochutnal, povidal, že moc dobre, než se mu zrobilo chujovo a pak předvaděl to same co drak. Akurat sme ho přitom nerubali.

Jakesi šupiny a trofeje sme z draka měli, ale v planu bylo vybrat mu noru.

Našli sme ju a byl to smutny přiběh, bo drak byl ešče mladši, než sem si myslel, a v noře měl hromadu cypovin ganz na hovno, jako leskle staniolove obaly od elfich bonbonu, ruzne šutry, stare piksly od konzerv a enem malu hromadku teho, co se dalo komusi střelit. Par střibrňaku a zlaťaku sme našli, ale dyž sme se o to podělili, bylo z teho sotva na to, abysme nakupili chlast a draka zapili.

A pak nastaly dalši problemy, bo jak se chlapi pochlubili, že sme draka urubali, a začali se ptat, esli na něj neni ňaka odměna, hned nas kdosi nabonzoval a elfove nas začali nahanět. Tož oni nas nahaněli aji předtym, bo sme byli nejdrsnějši zbojnici na severu, akurat dřyv to robili tak jakosi symbolicky. Enem dyž jim samotnym sme cosi čorli, tak se snažili.

Ale jak zjistili, že sme zamordovali mladeho draka, pry hajeneho, bo to byl jakysi vzacny druh, tak jich malem pojebalo a mě tež.

Smutny přiběh, to vam povidam. Museli sme se zdekovat a stahnut se na čas do vedlejši provincije.

Přiznam se, přemyšlel sem, esli toto nezkusit aji na nějakeho většiho draka, co by už měl v noře cosik lepšiho, a štymoval sem jakysi vhodny plan založeny na sudu absinthu a kyblu antabusu. Ale než sem se k němu dostal, chlapi, hlavně Olyn, po hospodach vypravěli, jak sme draka najebali, vyjebali s nim a pak ho do gulašu nasekali a ešče mu noru vybrali. A za chvilu všeci věděli, že trpaslici (a jeden hobit nenažrany) draky opijaju a nory jim vykradaju.

A to vedlo k smutnemu koncu, bo se ta historka dostala aji z detailami, proč se drak tak nasral, a co konkretně Šurynson sliboval jeho matce, pravě k te matce. Matce, co měla fakt velku noru, jak by vam mohl povypravět do detailu Olyn, kery se, bo Šurynson s nami už nebyl, nabidl, že to veme za něj. Dyby to teda byl ochotny vypravět, bo vyprava do drači nory na něm hrozně stopy zanechala.

Tož moja vina. Zapomněl sem, že dyž se robi diplomacija, musim stat vedle Olyna, abysem ho fčas kopnul do kolena. Nebo sem mu měl aspoň připomenout, že jak fara do ďury, ma mět na kebuli blembak.